Čertovy skály u Černolic
Co je skála zač?
Čertovy skály u Černolic jsou tvořeny z horniny zvané buližník. Buližník je druh usazené křemité horniny pocházející ze starohor. Najdete je u obce Černolice mezi Všenorami a Řitkou, v okrese Praha-západ.
Čertovy skály jsou jedním z nejstarších horolezeckých terénů v Čechách.
Byly využívány již od roku 1904 a víme o tom díky písemným zmínkám z roku 1905. Skály byly označovány za cvičné a považovány pouze za přípravu k lezení v horách. Konala se tady také hromadná cvičení a skály jsou využívány horoškolami k nácviku lezení až dodnes. Od roku 2002 jsou chráněny jako přírodní památka Černolické „Čertovy“ skály.
Doprava / Dostupnost
Vlakem se sem dostanete po trase Praha-Beroun do Všenor a odtud vzhůru do kopce po žluté značce směrem na hřebeny. Můžete se odpojit v zatáčce cesty doprava a pokračovat směrem na vrchol po lesních cestách přímo, nebo můžete po žluté dojít na křižovatku s červenou a poté doleva dojít ke skalám. Autobusem č. 448 můžete dorazit do Černolic a ještě v obci se napojit na červenou turistickou značku a po ní na vrchol ke skalám, asi 500m. Autem můžete dojet přímo do obce Černolice (z Prahy 15 minut), odtud pak po červené turistické značce ke skalám.
Lezení
Čertovy skály u Černolic jsou vhodné pro nováčky, nenajdete tady cesty ani příliš dlouhé, ani cesty příliš obtížné. Charakter oblasti udávají věže a polověže, spáry a četné převisy. Materiál je pevný, ale také velice ostrý. Pozor, najdete zde i staré fixní jištění, které ale určitě není důvěryhodné! „Staré skoby zde byly ponechány z důvodů historických a také proto, že lámavá skála by při jejich vytloukání byla devastována!" To vše se dočtete i na stránkách horosvazu. Skály jsou skvělým terénem právě pro nácvik vlastního jištění. Oblast je často navštěvovaná na podzim, v zimě a na jaře a skály lze lézt hned po děšti. Chovejte se prosím šetrně ke skalám i okolí, ať oblast vydrží krásnou i po další roky.
Více informací můžete najít na stránkách horosvazu. Nebo se můžete podívat také do malého průvodce oblasti.
A jak jsme lezli my?
Najdete zde tzv. Dvojitou věž, která se dělí na Dolní a Horní skálu. Kdo vyhledává spíše těžší a sportovnější lezení po stránce technické, najde nejvíce právě na Horní skále. Z pohledu zdola je skála trochu schovaná za Dolní skálou a nachází se za ní. Dají se před ní najít i nějaké ty boulderové možnosti na malém kvaku mezi věžemi.
Většina lezců ale míří na Střední věž, kterou jsme nejvíce okupovali i my. Cesta „Panikář" (3) je krásná rozmanitá cesta, která vede spárkou přes plošinu až ke kruhu. Terka vzpomíná, že se v ní tenkrát docela vybávala, ale že milým překvapením bylo, když v klíčovém místě narazila na nějaké erární „cosi", za které podle všeho možná bude jistit ještě příští generace... Hned vedle vzpomínáme na cestu „Plotny" (5), která je odjištěná, ale docela lámavá. Cesta „Jižní rys" (3) je výborná na nácvik zakládání jištění a vede přímo výraznou trhlinou uprostřed cesty.
Najdete zde ještě Severovýchodní věž, na které jsme se ale my nepohybovali, a nemohu tedy předat dojmy. Ty dojmy, které ale určitě z této oblasti zůstaly, byly – tma, zima a vlezlo. Byly to totiž pravděpodobně naše první skály, kde jsme zatměli, a to v období opravdu ne úplně příznivého počasí, ale spíš počasí přímo anglicky vlezlého. Oblast je to ale krásná a my už se těšíme, že se vydáme na polezení s nějakým letním výhledem!
– Eva
Za fotografie děkujeme: Šárce Tůmové, Tereze Šnajderové a Horoškole Sherpaclimb