Ferratou na Marmoladu – Marmolada top!
Lago di Fedaia
Výstup začnete u téhle nádherné přehrady, která se rozprostírá pod celou severní stěnou Marmolady. Je to kouzelné místo a určitě si po výstupu s chutí zchladíte nohy. Teď je ale potřeba se dostat o kus výš. Přehrada je ve výšce cca 2053 m n. m. a vycházet přímo odtud by byla slušná rána. Proto doporučujeme využít lanovku.
Rifugio Pian dei Fiacconi
K téhle chatě, která leží ve výšce 2625 m, vede jednoduchá lanovka. Startuje od přehrady, přesněji od jejího západního konce (hned vedle ní je také muzeum věnované první světové válce). Lanovka sama o sobě je neskutečným zážitkem. Ona totiž spíš než lanovku připomíná nákupní košíky z Tesca zavěšené na ocelovém laně. Ano, je to tak, 600 výškových metrů překonáte ve stoje v malé kovové klícce.
Výstup do sedla Forcella Marmolada
Od chaty se vydáte cestou č. 606, která je zároveň pojmenovaná Alta via Dolomiti 2 a protíná velký kus celého pohoří. Nejprve mírně sestoupíte a obejdete velkou skalní ostruhu, pak začnete opět stoupat a přes první drobná sněhová pole, respektive přes ledovec, míříte k prvním zajištěným úsekům.
Po pár prvních zajištěných úsecích se dostanete do sedla Forcella (2910 m) a tady na vás čeká další z atrakcí Marmolady. Výhled do jižní stěny vám dozajista vezme dech.
Stěna je kolmá, v některých místech až kilometr vysoká a vy se v podstatě vyloupnete uprostřed ní. Nádhera.
Po hřebeni na vrchol
Ze sedla budete stoupat po západním hřebeni, a to převážně ukloněným a lehkým terénem, který je doplněný jistícím lanem a často se vyskytujícími kramlemi. Cestu zpestří další zajímavost, pozůstatky opevnění z První světové války, které si můžete bez obtíží prohlédnout.
Stále po lanech, kramlích a žebřících stoupáte až k vrcholku Marmolady (Punta Penia 3340 m). Ve vrcholových pasážích může orientaci trochu ztížit mlha. Kousek pod vrcholem se navíc nachází malá, v sezoně otevřená chatka Capanna Punta Penia. Příjemný záchytný bod.
Sestup
Dolů se nemůže jít stejnou cestou, na ferratě se to nehodí, to je jasné. Proto se sestupuje po ledovci, v podstatě přímo na sever z vrcholu. Nejprve následujete výrazný firnový hřeben, po přibližně 200 m pak odbočíte doleva ke skalnímu schodu, který není náročný, ale je trochu exponovaný. Po dobrých chytech a stupech slezete na nižší část ledovce. Pak už jen následujete často velmi dobře vyšlapanou stopu dál na sever k horní stanici lanovky. Pozor na trhliny!
Je určitě důležité podotknout, že na výstup na vrchol jsou nezbytností následující technické prvky výbavy: přilba, sedací úvazek a ferratová brzda, mačky, cepín a krátké lano na navázání (plus pár karabin s pojistkou zámku). Jistě, výstup ani sestup není příliš technicky náročný, ale vede přes ledovec s trhlinami. Ten je sice často velmi dobře čitelný, ale pohybovat se na něm bez správného technického vybavení by bylo nebezpečné.
Metodiku ferratových cest najdete přímo tady!