Vzdělání horských vůdců IFMGA v Čechách - 1. část

Právě dokončuju poslední rok vzdělání IFMGA a každou chvilku se mě někdo ptá: Jak ten výcvik probíhá? Kolik to stojí? Co to je to IFMGA, UIAGM, ČAHV? Co a kde pak můžu dělat?… A proto bude nejlepší, když tady sepíšu dva, tři články o tom všem a přihodím svojí trošku do mlýna osvěty.

Než se dostanu k tomu jak probíhá náš výcvik, jak to prožívám já z pozice učně, tak stručně uvedu tohle řemeslo a jeho historii u nás a ve světě do kontextu. Totiž když jsem já šel na přijímačky, tak  jsem moc nevěděl do čeho jdu a jak to bude probíhat. Všechno to pro mě bylo zahalené takovou aurou tajemna, kterou jsem začal rozkrývat až v průběhu výcviku. Myslím, že i když už mnoho lidí tuší, co to je za profesi, tak stále většina netuší, co všechno to obnáší a jak a kde k tomu ten ,,gájd” přišel.

Archetyp takovýho gájda si můžeš představit jako drsně vyhlížejíco opáleného týpka ve slunečních brýlích, lanem frajersky omotaným okolo těla, cepínem strčeným za ramenním popruhem od sluníčka vyšisovaného batohu a s koženými hořčicovými rukavicemi. Nicméně hlavně je to zkušený horolezec a lyžař, který se umí v horách pohybovat nejenom sám, ale  především se svými hosty. O své hosty se umí postarat, provést je horami a při tom snižovat rizika spojené s pohybem v nebezpečném terénu na minimum. 

Termín horský vůdce je tradičně spjatý hlavně s velehorskými zeměmi. Kolébkou moderního guidingu jsou alpské země, ale všude po světě to už před stovkami let začalo podobně. Místní dobrodružní sedláci chodili dál a dál údolím, výš a výš na kopce až znali svoje hory dobře. Pro většinu vesnice byl takový člověk spíš riskující exot, než objevitel. Máš doma práci na statku a rodinu, tak co máš kde trajdat po horách? Až když přijela vzácná návštěva v podobně aristokracie, kolonizátorů, armádních důstojníků, která chtěla objevovat hory, tak pak se jim takový místní exot hodil. Jak šel čas, tak návštěv, které chtěly slézat vrcholy přibývalo a tím i místních sedláků, co takové návštěvy po horách vodili. Po světě začali vznikat spolky ,,horských vůdců”, kteří si vyměňovali zkušenosti, vymýšleli a trénovali metodiku a učili další. O mnoho let později vznikla v Alpách potřeba regulovat tuto profesi, sjednotit výcvik, metodiku a status horského vůdce. Gájdi pracovali ve vedlejších zemích a vznikaly různé nehody, legislativní konflikty apod.. Z těchto a dalších důvodů vznikla dohodou francouzských, švýcarských, italských a rakouských gájdů v roce 1965 IFMGA - International Federation of Mountain Guides Association (fr. UIAGM, něm. IVBV). Do IFMGA se postupně přidávaly další národní asociace a vznikl tak celosvětový standard výcviku, metodiky a certifikovaní horských vůdců. 

V Alpských a některých dalších zemích je povolání horského vůdce pevně spjato s organizací IFMGA, tak je to zakotveno v legislativě a nikdo jiný tuto profesi na jejich území vykonávat nesmí. V mnoha zemích tomu tak není a po horách může teoreticky legálně vodit kdokoliv, pokud není stanoveno jinak nějakou místní legislativou. Nicméně přinejmenším zvykově je v Evropě a ve velké části světa tato profese spojená právě s organizací IFMGA, která je standardem kvality vzdělání.  V zemích, kde toto profesní vzdělání není stanoveno zákonem IFMGA gájdi fungují jako záruka profesionality a kvality a je jen na zákazníkovi s koho si najme. IFMGA je největší a nejrozšířenější organizací v této profesi, ale různě po světě existují lokální historicky dané alternativy výcviku a vodění (např: Island, Nepál, Denali,…). V některých zemích (Rakousko, Švýcarsko, Francie, USA,..) funguje i výcvik čistě lyžařských gájdů. Nutno dodat, že člověk, který neprošel žádným takovým vzděláním nemusí nutně tohle řemeslo vykonávat špatně, ale s velkou pravděpodobností bude jeho  práce trochu ,,punk”. Za mě je tohle úplně v pohodě, pokud se člověk nevydává za školeného gájda a zákazník ví, koho si najímá. A samozřejmě pokud taková skupina neohrožuje svým postupem ostatní (například že má sebou víc lidí, než by měl mít).

V ČR logicky není řemeslo horského vůdce zdaleka tak známé a běžné jako v Alpách. Česká legislativa IFMGA vzdělání zatím nezná a horským vůdcem se proto může nazývat kdokoliv. Každopádně tradice výletů do hor a horolezectví je v Čechách i přes absenci velkých hor velmi silná a češi rádi vyrážejí do hor s vůdci krajany. A tak v roce 1998 vznikla Česká asociace horských vůdců (ČAHV), která byla přijata v roce 2006 jako plnohodnotný člen IFMGA s akreditací vlastního výcviku. První čeští gájdi prošli výcvikem  začínajícím v roce 2004 pod křídly rakouské asociace a dalších zahraničních lektorů z IFMGA a později začala asociace dělat už vlastní vzdělání. V současnosti je v naší asociaci 35 vůdců a v září po závěrečkách nás snad už bude 41.