Ať už přespíte na chatě Gnifetti, nebo v bivaku na Balmenhornu, je teď čas vstát a vyrazit, čeká nás náročná a finální etapa! Přes několik vrcholů vystoupíme na nejvýše položenou chatu v Evropě - tedy vlastně nejvýše položenou budovu kontinentu vůbec!
Den první: Šup zpátky na hřeben!
Po opuštění bivaku či chaty můžete vystoupit na několik vrcholů po sobě. Jsou to: Vincentpyramid 4 215 m, Schwarzhorn (italsky Corno Nero) 4321 m, Ludwigshöhe 4 342 m a nakonec taky Parrotspitze 4 432 m. Pokud jste nadupaní supermani (a začínáte níže na chatě), můžete přidat i Punta Giordani 4 046m jako parádní předkrm a na další vrcholky pokračovat krásným hřebenem (Punta Giordani - Vincentpyramid s obtížností II+). Jestli vás tyhle vrcholy úplně nelákají, tak nezoufejte. Můžete jít po ledovci pod nimi, takže budete mít trochu času a sil navíc! Určitě ale stojí za to zatnout zuby, ten pocit, že jste vystoupili na všechny tyhle vrcholy za to určitě stojí. Pozitivní vzpomínky zůstanou a únava rychle odezní!
Za Parrotspitze se hřeben stáčí k severu a před sebou máme evropský unikát. Na vrcholu dalšího čtyřtisícového kopce - Signalkuppe/Punta Gnifetti se v nadmořské výšce 4 554 metrů nad mořem nachází nejvýše položená stavba v Evropě - Capanna Regina Margherita. Stejně jako předchozí vrcholy můžete i Signalkuppe obejít (což se může hodit, třeba když je před vámi pomalejší lanové družstvo). Ale v praxi, po vylezení předchozích vrcholků, budete za odpočinek a nejpravděpodobněji nocleh na Capanna Regina Margherita rádi. A pozor! Chata je poměrně frekventovaná, nocleh je dobré rezervovat s předstihem dopředu!
Den druhý: to nejlepší z masivu Monte Rosa
Dnes se pozná, zda jste poctivě trénovali! Čeká vás totiž výstup na nejvyšší vrcholky masivu Monte Rosa: ze sedla Gnifetti na Zumsteinspitze 4 563 m, což je poměrně nenáročný výstup prudkým sněhovým hřebenem. Opravdovou třešničkou na dortu - ale asi taky nejnáročnějším úsekem této etapy, je výstup mixovým hřebenem na samotnou Monte Rosu - Dufourspitze 4 634 m ze sedla Grenzsattel. Na nejvyšší horu Švýcarska (hraniční, nejvyšší vnitrozemskou je Dom) vede z jihovýchodu výstupová trasa při levém okraji hřebene, kde je klíčové místo skalní obtížnosti lll.
Určitě je potřeba mít pro výstup dobré počasí a vyrážet brzy. Další družstva na hřebeni mohou postup zpomalit. Pokud ovše vyrazíte opravdu brzy a jste ve své životní formě, můžete pokračovat ještě dál - až na Nordend 4 606m. Počítejte ale s tím, že pro sestup se budete muset nejspíš vrátit na Dufourspitze - ledovec vedoucí ze sedla mezi Dufourspitze a Nordendem nemusí být průstupný.
Zpátky do Zermattu
Ať už jste vyrazili za Zumsteinspitze a dál, nebo ne, sestupová trasa je stejná. Ze sedla Gnifetti sestoupíme více jak 2 800 výškových metrů do místa, odkud jsme před několika dny vyrazili na Breithorn, tedy do Zermattu. To je pořádná dávka i pro zkušené lezce. Sestup je dlouhý, ale za hezkého počasí můžete obdivovat širokou hradbu severních stěn obou Lyskammů a v dáli před vámi se do výšky 4 478 metrů - Matterhorn, klenot Zermattu.
Na půli cesty ale naštěstí pro nás stojí Monte Rosa Hütte, která je naprostým architektonickým skvostem. Můžete si tu dát jen pivo, nebo si zaplatit i nocleh a ulevit vašim nohám. Opodál najdete taky starší chatu Bétemps. Ta jistě potěší ty tradicionalističtější z vás a může nabídnout další lůžka, pokud už bude výše obsazeno.
Odsud po turistických chodnících (a nebo vláčkem z Gornergratu) zpátky do města, do hospody, k autu a ... třeba na hory a dál!