Za mě je nejlepší běhání v Praze v Divoké Šárce. Pár jiných běhacích míst mám taky vyzkoušených a rozumím, že třeba z Modřan se nepotáhnete do Šárky, ale mě osobně Šárka učarovala svými stezičkami a výběrem z nespočet možných tras.
Dnešní výběh začneme na zastávce U Matěje. Ano, správná otázka, proč zrovna tady, kde jezdí jen jeden autobus číslo 131 z Hradčanské nebo z Bořislavky. Totiž, kousek odsud bydlím a je to takova moje “brána” do Šárky. Jinak jasně, můžete se připojit kdekoli jinde. Například přímo na metru Bořislavka či Veleslavín nebo pak na konečné tramvaje na zastávce Divoká Šárka. Případně to vzít z druhé strany a vyběhnout z nádraží Podbaba.
Tak jo. Jsme všichni? Fajn, běžíme. Vezmeme to směrem na Babu. No jo já vím, asfalt, pruda. Ale jen co se pokocháte Prahou, můžeme pokračovat dál k lomu, kde mám jeden z oblíbených traverzů. Od lomu běžíme po neznačené pěšině. Teď na jaře už je pěkně vidět, ale ve sněhu je snadné ji přehlédnout a snadno ji ztratit. Máme tu takový hup nahoru a dolů a zas nahoru. Ten poslední kopec je celkem náročný, jak technicky, tak výškově. Raději ho proto sbíhám, je to větší legrace. V tuto chvíli pokud někdo chce kratší trasu, zahne doleva a běží po pěšině po červené. Ti zdatnější mohou běžet přes erozní rokli PP Housle. Je to delší a více asfaltu. Cesty se pak sbíhají u sanatoria Nad Truhlářkou, kde už můžeme společně pokračovat po červené směr Nebušice. Jak na co se dnes cítíte?
Do Nebušic je to krásný lehký seběh. Potom uděláme takovou jakoby vracečku po turistické žluté na Jenerálku. Nee, do hospody ještě nejdem, ale běžíme dál po dřevěném chodníčku na moji nejoblíbenější vyhlídku (Nebušická vyhlídka). Teď máme za sebou 14 km. Navrhuju se na chvíli zastavit, pokochat se, dát si tyčku…. a co, můžem?
Dál se vyhneme asfaltu a pokračujeme po pěšině na rozhraní pole a lesa. Je to dloouhá rovina až na konec Šárky, kde pak seběhneme k potoku a hop skok přes potok… to naštěstí nemusíme, neb je tu mostek :) Snažíme se o minimum kilometrů na asfaltu, proto všude, kde se dá volím jakoukoli menší pěšinku. Šárka je úžasná v tom, že to jde ve většině případů.
No a nyní nás čeká další vyhlídka, kde se můžeme pokochat výhledem na protější Hradiště Šárka, kolem kterého poběžíme za nedlouho. Nemám náladu ho dneska vybíhat, ale zájemci, nechť si ho klidně vyběhnou. Já už se těším na svůj nejoblíbenější traverz. Na něj nás dovede červená turistická značka. A víte co? Tohle si chci běžet sama svým tempem, potkáme se tedy zase u Jenerálky. Jo ale pozor na bikery, jeden mě tu jednou málem smetl. Tak ať to běžííí :)
...skvělé co? Teď už je to nuda. Můžete běžet dál po turistické k Matějovi. K němu nám zbývá 2,6 km víceméně už po asfaltu. Já si tady ještě nakroutím pár metrů navíc, abych to měla hezky zaokrouhlené.
No vidíte, ani to nebolelo ne? Když to vezmu kolem a kolem máme to nějakých 27,3 km s PP Housle bez PP Housle 25,5 km. Asfalt nějaký je, ale myslím, že na možnosti Prahy to ještě ujde :)
Mně se běželo krásně a doufám, že i vám, tak příště se těším zas! :)
Pár (ne) doporučení
Nedoporučuje se pít voda ze studánek, proto tedy vodu s sebou a k tomu nějakou cukrovou energii.
Boty... pokud chcete v Šárce běžet něco delšího a nechcete kroužit jak křeččím kolotoči, asfaltu se prostě nevyhnete. Většinu kilometrů jsem naběhala v univerzálních botách, stavěné na 60 % trail a 40 % asfalt (Inov8 Trailtalon). A za mě dobrý. Čistě trailový boty jsou pro Šárku asi škoda. Z naší nabídky bych použila Altra Superior, La Sportiva Bushido
Potom tu doporučuju běhat v dešti. Většinou tam nikdo moc není a má to takové svoje kouzlo :)