CZK
Horolezectví je sportem, při kterém může dojít k nebezpečným situacím, úrazu či ohrožení života. Techniky zde uvedené nejsou taxativním výčtem všech technik potřebných k naprosto bezpečnému provozování horolezectví a nemohou nahradit školení či kurz od certifikovaného instruktora. Hanibal nemůže nést odpovědnost za chybnou interpretaci technik zde uvedených.
V první řadě budete potřebovat trochu jiné vybavení: dvojitá lana, takzvaná dvojčata, budou na prvním místě. Dva prameny tenkého lana, vedené stejnými jisticími body, se používají pro zvýšení bezpečnosti. Je menší šance přetržení či poškození lana pádem kamení s fatálními následky. Variantně můžete použít poloviční lana, která se vedou každé jinými postupovými jisticími body. Tak se řeší menší zatížení jisticích bodů při případném pádu. Štěstím je, že dnes je valná většina takových lan certifikována jako dvojitá i poloviční.
Vybudování jisticího stanoviště
První dovedností, kterou si musíte osvojit, je zbudování jisticího stanoviště (štandu) na konci lezecké délky. Základem jsou dva fixní body (jde-li o nýty či borháky). Je-li jištění Vaše vlastní nebo méně jisté (skoby), je vhodné propojovat více fixních bodů. Zpočátku se zaměříme na variantu fixně osazeného jištění.
Štand s plovoucím centrálním bodem a uzly
Stanovište na dvou fixních bodech zbudované z jedné smyčky. Ta je do fixních bodů uchycena pomocí karabin s pojistkou zámku. Centrální karabina je procvaknuta do očka, které vznikne přetočením jednoho pramene smyčky o půlotáčku. Uzly vlevo a vpravo zkracují vdálenost, o kterou by se centrální karabina posouvala, kdyby jedno z fixních jištění selhalo, a tím snižují případné rázové zatížení druhého fixního bodu. Plovoucí uchycení centrální karabiny je výhodné primárně kvůli rovnoměrnému rozložení zatížení na jisticí body.
Štand s fixním centrálním bodem
Na obrázku č. 3 je štand zbudován stejně jako v předchozích případech, ale centrální karabina je procvaknuta do lodní smyčky vytvořené na smyčce, případně do vůdcovského uzlu. Výhodou fixního centrálního bodu je eliminace rázového zatížení v případě selhání jednoho z jisticích bodů. Nevýhodou je nepravidelné rozložení zatížení na oba jisticí body. Na obrázku č. 4 je varianta štandu na více jisticích bodech, z nichž všechny nejsou fixní. V takovém případě je vhodné všechny body propojit (ideálně dynamickým lanem či smyčkou) a vytvořit jeden fixní centrální bod.
Rozložení zatížení na stanovišti
Velikost úhlu, který budou svírat smyčky na jisticím stanovišti, je přímo úměrný zatížení, které bude působit na jednotlivé jisticí body. Proto by tento úhel měl být vždy co nejmenší!
Jištění druholezce pomocí kyblíku
U jištění druholezce ze štandu si dovolíme drobnou subjektivní poznámku. Jako pravděpodobně nejvhodnější jisticí pomůcka pro lezení v horách se nám jeví kyblík opatřený oky pro zavěšení do štandu a pro povolení zablokovaného kyblíku. Proč? Podle nás jde o nejuniverzálnější pomůcku, se kterou můžete jistit prvolezce i druholezce na jednoduchém i dvojitém laně, můžete s ní slaňovat a případně ji použít i jako jednoduchý blokant.
Při samotném jištění druholezce má největší výhodu v samoblokovací funkci, kdy se v případě pádu druholezce lana v kyblíku sevřou a přestanou prokluzovat. Zároveň nekroutí lana tak, jako poloviční lodní uzel. Správně založené lano pro jištění druholezce najdete na obrázku vpravo. Lana, která vedou k druholezci, jsou ta vstupující do kyblíku výš.
Všechny karabiny použité při jištění musí mít pojistku zámku.
Střídání lezců na stanovišti
Na obrázku číslo jedna vidíte naši lezkyni, která právě dolezla na jisticí stanoviště, nainstalovala karabiny a smyčku do jisticích bodů a poté se sama zajistila do obou karabin pomocí lan (pomocí lodní smyčky). Alternativně může jednu z karabin nahradit expreskou, která bude později použita jako první postupové jištění. V tento moment může svému partnerovi dát pokyn ke zrušení jištění prvolezce a začne připravovat jištění druholezce.
Na obrázku číslo dva má naše lezkyně již připravené jištění druholezce. Jako ideální variantu stanoviště zvolila to s plovoucím centrálním bodem (štanduje na nýtech, počítá s jejich dobrou kvalitou). Variantně by mohla na smyčce udělat na obou stranách vůdcovské uzly. Dává druholezci pokyn, že je připravena jistit. Druholezec v tomto momentě ruší stanoviště a své vlastní zajištění.
Na obrázku číslo tři již dolezl druholezec na stanoviště. Sám sebe zajistí jedním pramenem lana buď do připravené expresky, nebo do expresky, kterou do štandu sám dodá. Lezkyně udělá na obou pramenech lana pod jisticí pomůckou vůdcovské uzly tak, aby lana nemohla proklouznout jisticí pomůckou. Lezec je tak zajištěn i na druhém prameni lana. Následuje předání zbylého materiálu a druholezec se chystá na vystřídání a svou roli prvolezce.
Na obrázku číslo čtyři lezkyně nejprve vycvakla jisticí pomůcku ze štandu a přicvakla ji karabinou do jisticího oka svého úvazku. Zrušila blokovací uzly. Následně lezec zrušil své zajištění v expresce, procvakl jí oba prameny lana (tedy ji využil jako první postupové jištění) a vyrazil vstříc další lezecké délce.
Slanění se zajištěním pomocí prusíku
Při slanění na vícedélkové cestě má také několik specifik. Na začátku je potřeba říci, že zpravidla budete slaňovat na dvou svázaných pramenech lana (pro svázání lan vždy používejte vůdcovský uzel - jak je uvázat najdete tady). Budete si tedy, mimo jiné, muset pamatovat, za který konec později budete lana stahovat, aby se Vám uzlem nezachytila ve slaňáku. Další důležitou věcí, která by ale měla být samozřejmá, je uvázání uzlíků na koncích lan. To byste měli udělat vždy.
Dalším specifikem při slanění v horách je použití zajištění pomocí prusíku. V podstatě jsme si jej ukázali už v metodice sportovního lezení, ale opakování je matka moudrosti a v horách to platí dvojnásob. Prusík máme instalovaný vždy pod slaňovací pomůckou, zabraňuje totiž případnému proklouznutí lana skrz ni v případě, když lano pustíme (trefí nás kámen, zazmatkujeme,...). Prusík je navázaný na oba dva prameny lana a je procvaknutý do jisticího oka sedáku. Slaňovací pomůcka je ideálně umístěna dál od jisticího oka, u uzlu na odsedávací smyčce, kterou se zajišťujeme při přípravě slanění. Tím zabráníme tomu, aby se prusík dostal přímo do slaňovací pomůcky.
Při samotném slanění držíme lana dlaní tak, abychom v ní drželi i samotný prusík. Tak jej posouváme po laně a plynule slaňujeme. Pomocná šňůra (reep šňůra), kterou na prusík použijeme, by měla mít průměr alespoň 6 mm. Pokud byste rádi vyzkoušeli lezení v ledu, můžete ho rovnou vyzkoušet s profesionály!
Vysoké Tatry
Kam vyrazit za horským lezením z Česka? Jistě, Vysoké Tatry se nabízí jako jedna z nejlepších variant. Nejmenší velehory ale nesmíte podcenit. Mají hodně co nabídnout, a to i v nepředvídatelnosti počasí.
Na druhou stranu, v létě i v zimě najdete v Tatrách celou řadu krásných výstupů, často dosažitelných z příjemného zázemí horských chat, které nejsou nijak zásadně drahé. Jen počítejte s tím, že osazené fixní jištění zde nemá každá druhá cesta. Je tedy potřeba dobře vybírat a do těch klasičtějších, neodjištěných, se pouštět až poté, co budete dobře ovládat zakládání vlastního jištění.
Vápencové alpy v Rakousku
Pokud chcete začít s horským lezením více v poklidu a na cestách, které svým zajištěním spíš budou připomínat sportovní lezení, tak byste měli směřovat do vápencových horských oblastí v Rakousku.
Dachstein, Raxalpe, Wilder Kaiser, Höllental. Oblastí, kde najdete celou řadu cest od 100 do 500 a více metrů délky, navíc osazené borháky nebo nýty, je v Rakousku nepočítaně. Dostatek informací najdete nejen na internetu, ale také v příslušných tištěných průvodcích, a tak si budete moct vybrat z opravdu široké plejády cest, které budou na začátek Vaší horské kariéry bezpečné, a přitom výhledově a zážitkově vděčné.
Stará škola: Dolomity
Jakmile budete ve vertikále jako doma, budete hledat nějaké další výzvy. Určitě je můžete, hlavně během léta, najít v Dolomitech.
Na místních věžích a stěnách se psala nemalá porce horolezecké historie a přelézt si alespoň kousek z ní rozhodně stojí za to. Výstupy na Marmoladu, Tre Cime di Lavaredo nebo na Civettu budou navždy patřit k těm nejhezčím, které v životě vyzkoušíte. A kdyby i to bylo málo, tak na zimu je jasná volba: francouzské Chamonix.
Horolezectví je sportem, při kterém může dojít k nebezpečným situacím, úrazu či ohrožení života. Techniky zde uvedené nejsou taxativním výčtem všech technik potřebných k naprosto bezpečnému provozování horolezectví a nemohou nahradit školení či kurz od certifikovaného instruktora. Hanibal nemůže nést odpovědnost za chybnou interpretaci technik zde uvedených.
