CZK
Teorie zachování tepla
Člověk se cítí komfortně, je-li zachována jeho přirozená teplota těla, tedy nemrzne, ani se nepřehřívá. Toho lze dosáhnout vhodným způsobem oblékání do různých podmínek, ať už jde o ta největší vedra nebo ty největší mrazy. Pro správné pochopení a následné aplikování do praxe je důležité si uvědomit, jakými způsoby člověk ztrácí teplo nejčastěji.
Ztráta tepla sáláním
Jednoduchá záležitost. Celým povrchem těla vyzařujeme (ztrácíme teplo). Taková ztráta není příliš veliká (oproti ostatním způsobům), ale v některých případech umí být zásadní, jako například v pochopení, že žádné oblečení ani vybavení nehřeje, ale pouze izoluje. Důležitým faktem také je, že nejztrátovějšími oblastmi na těle jsou místa, která mají velikou plochu kůže - hlava, ruce a nohy (chodidla). Proto často zakrytím jen těchto míst zvýšíte tepelný komfort zcela zásadně.
Ztráta tepla prouděním
Další, velmi dobře známá věc. Vzduch proudící kolem našeho těla jednoduše odfoukne vrstvičku ohřátého vzduchu, kterou si naše tělo vytváří a díky které se cítíme v teple. Zjednodušeně se takovému jevu říká také Wind Chill efekt - tedy teplota, kterou pociťujeme na povrchu našeho těla, je ovlivněna prouděním vzduchu (větrem). Při teplotě vzduchu např. 0 st. C a větru o rychlosti 10 km/h bude pociťovaná teplota téměř o 5 stupňů nižší. Proto se vyrábí oblečení, které je větruvzdorné.
Ztráta tepla vlhkem
Poslední, ale nejzásadnější z těch, o kterých budeme mluvit, je ztráta tepla vlhkem. Voda totiž vede teplo 42x rychleji, než vzduch. A proto, jste-li mokří, případně máte oblečené mokré oblečení, je vám automaticky brzo zima. A to je samozřejmě důvod, proč se vyrábí nepromokavé oblečení (chrání před vlhkem zvenku) a prodyšné a rychleschnoucí oblečení (chrání před vlhkem zevnitř - potem).
Tak, teď je asi všem jasné, že je to při outdoorových aktivitách ve funkčním oblečení o dost lepší. Jak ale správně vybrat?
První vrstva: Jak vybrat funkční prádlo?
Hlavním úkolem první vrstvy je odvést pot od těla a tím ho udržet v suchu. Další vlastnosti, které byste od funkční první vrstvy měli požadovat, jsou její schopnost rychle uschnout, nepřejímat pachy při dlouhodobém nošení a samozřejmě dobrý pocit při nošení - materiál Vám musí být příjemný, stejně tak Vám musí vyhovovat střih. Funkční prádlo by samozřejmě mělo být ušito pomocí plochých švů.
Materiály funkčního prádla
Merino vlna je materiálem dneška. Je skvělá při dlouhodobém použití, protože nepřejímá pachy, je vzdušná a příjemná na nošení. Mokrá nestudí tolik, jako syntetické materiály, ale jednoduše pot odvádí a všeobecně schne o trochu pomaleji. Je ideální na trekking, cestování, VHT, lezení... Zkrátka všude tam, kde se očekává delší nošení a mírná až střední aerobní zátěž.
Syntetické materiály (polyamid, nylon, polpropylen) jsou vynikající na aerobní sporty - takové, u kterých se prostě a jednoduše hodně potíte. Syntetika zajistí extrémně rychlý odvod potu a schnutí. Nevýhodou je relativně rychlé přejímání pachů, nepříjemný chladivý pocit, když je prádlo zpocené.
Zlatou střední cestou by se mohla jevit varianta kombinující oba materiály, a z našeho pohledu to tak je. Takové prádlo si bere to dobré z obou materiálů (samozřejmě i kousek toho špatného). Nám se nejvíce líbí kombinované materiály na zimu, neboť dokáží dobře schnout a přitom dobře izolovat, a to i při sportech jako jsou běžky nebo skialpy.
Míra izolace
Dalším kritériem je míra izolace, kterou by mělo prádlo poskytnout - logicky bude platit “čím tlustší, tím teplejší”. Všeobecně můžeme říct, že na léto se hodí gramáže okolo 100 - 150 g/m, ty okolo 200 g/m jsou univerzální. V případě merino vlny jsou běžně dostupné i teplejší mikiny (vyšší gramáž zhruba nad 250 g/m)
Nezapomeňte na cenu: vlna bývá dražší, (ale podle nás to stojí za to). Pohodlí, které nabízí, ještě podtrhuje možnost vlněné prádlo po konci jeho životnosti zakopat na zahrádce.
Druhá vrstva: Jak vybrat funkční druhou vrstvu?
Druhá vrstva je další navazující na prádlo - a je taky velmi důležitá. Má dvě hlavní funkce: měla by izolovat (tedy udržet vyprodukované tělesné teplo) a zároveň by měla nadále podporovat odvod potu od těla.
Pokud se bavíme o izolaci, je dobré zmínit, že žádné funkční oblečení neumí hřát (s výjimkou takového, které v sobě má baterie :)) Oblečení umí pouze udržet námi vyprodukované teplo, a to ve formě vrstvy vzduchu, kterou svou aktivitou zahřejeme a oblečení ji v sobě dokáže udržet.
Materiály pro funkční druhou vrstvu
Stejně jako u prádla, i tady budeme moct vybírat z přírodního nebo syntetického materiálu. Míra izolace, kterou dokáže druhá vrstva nabídnout pak bude přímo úměrná tloušťce (a objemu vzduchu), který materiál druhé vrstvy zabere.
Přírodní volbou je merino vlna z níž se vyrábí i mikiny s gramáží větší než je 250 g/m. Jsou příjemné, opět nepřejímají pachy a dokáží solidně izolovat i vlhké. Na druhou stranu je v takové gramáži merino vlna už poměrně těžká, objemná a také něco stojí.
Hodně oblíbenou a podle nás dobrou volbou je technický fleece. Zmíníme dvě nejrozšířenější značky, a to jsou Polartec PowerStretch a Pontetorto Technostretch. Technický fleece je lehoučký, dobře sbalitelný a opravdu skvěle schne a odvádí pot. Zároveň je na svrchní straně hladký a hustěji tkaný, takže je i mechanicky odolnější a vydrží i nějaký ten vítr. Dokud je člověk alespoň trochu v pohybu, zajistí mu taková vrstva parádní funkční izolaci.
Pak je tu samozřejmě klasický tlusťoučký fleece. Ten je ideální jako izolační vrstva na pasivnější aktivity (večer k ohni, na chatu a podobně). Klasický fleece (Polartec Thermal Pro, Polartec Classic 200 a pod.) dokáže pojmout více vzduchu, bude lépe izolovat, nenabídne však tak dobré zachování pohyblivosti a malý objem po sbalení.
V nedávné době do tohoto segmentu ještě vstoupil zcela nový materiál, a to je Polartec Alpha. Tento zcela nový materiál je extrémně prodyšný, zpravidla kombinovaný s lehkým větruodolným nylonem na povrchu. Zajišťuje perfektní izolaci a prodyšnost při náročných aerobních aktivitách a částečně umí nahradit i třetí vrstvu (softshell).
Třetí vrstva - softshell: Jak vybrat správný softshell?
Třetí vrstva má kromě funkce podpory odvodu potu také jednu funkci ochrannou. Měla by Vás spolehlivě ochránit před větrem a zamezit takzvanému WindChill efektu, tedy ztrátě tepla prouděním vzduchu. Souhrnně se materiálům nejčastěji používaným jako třetí vrstva říká softshell.
Nejprve by bylo dobré si říct, co to vlastně ten softshell je. Softshell (v překladu tedy měkká skořápka) byla vyvinuta firmou Schoeller ve Švýcarsku za účelem vytvořit materiál, který by byl natolik univerzální, že by se dal nosit v co nejrůznorodějších podmínkách, od tepla po zimu, od sucha do mokra. Jde o tkaninu, která je příjemně měkká, na povrchu hladká a samozřejmě pružná. Měla by nabízet následující vlastnosti: větruodolnost, voděodpudivost a prodyšnost. A samozřejmě by měla být pohodlná na nošení.
Jak se softshell dělí?
Membránový softshell
Je tvořen svrchním tkaným materiálem, membránou a podšívkou (nejčastěji nějaký lehký fleece). To vše je laminováno v jeden kus.
Je 100 % odolný proti větru, díky membráně.
Je velmi dobře odolný proti vodě, snese i nějaký tlak (batoh).
Je poměrně dobře prodyšný (v porovnání s membránovými nepromokavými bundami).
Nemembránový softshell
Je tvořen svrchním tkaným materiálem a podšívkou. To vše je laminováno v jeden kus. Případně nemusí mít ani podšívku.
Dobře odolává větru, primárně díky hustému tkaní svrchního materiálu. Nemusí být nutně 100 % větruodolný.
Částečná odolnost proti vodě je docílena impregnací. Neodolá ale tlaku vody (nacucané popruhy od těžkého batohu).
Je výborně prodyšný.
Tak, známe fakta. Teď pojďme srovnávat. Velmi důležitá je u softshellu právě prodyšnost. Tady si musíme uvědomit, že naprosto nedostižný bude nemembránový softshell. U něj průchodu par nic nebrání, bude tedy dýchat velmi dobře. Membránový softshell na tom bude hůř, to je jasné.
Použití softshellu
Membránový softshell (Windstopper, Dermizax, NoWind, ShellTec, BlocVent...)
Ideální na veškeré zimní aktivity. Neprofoukne, tedy zabraňuje snižování teploty těla wind-chill efektem, proti sněhu jeho voděodolnost stačí až až a prodyšnost je v suché zimě s velkým rozdílem teplot “v bundě a venku” velmi dobrá.
Aktivity: skitouring, zimní turistika, freeride, nošení ve městě...
Nemembránový softshell (Cordura 4-way stretch, AirVent Shell, Polyamid Softshell)
Jeho nejsilnější stránkou je kombinace odolnosti proti větru a prodyšnosti. Díky hustému tkaní totiž zablokuje téměř veškerý vítr a zůstává skvěle prodyšný. To znamená, že je v použití hodně univerzální. Díky kvalitní impregnaci zvládne i menší přepršku, se sněhem také nebývá problém, pokud je sníh suchý, po materiálu se sveze, oklepe.
Aktivity: trekking, lezení, horolezení, kolo, běžky, skilpinismus, trailrunning a spousta dalšího...
Jednoduše shrnuto, z našeho pohledu je nemembránový softshell univerzálnější a pomalu z trhu vytlačuje membránové varianty, které se hodí spíše na zimní aktivity s nižší aerobní zátěží.
Čtvrtá vrstva: Jak vybrat nepromokavou bundu?
Pomalu ale jistě se dostáváme k posledním vrstvám. Nepromokavá bunda, nebo také hardshell (tvrdá skořápka), je nekorunovaným králem funkčního oblečení. Musí totiž zvládnout dvě zdánlivě protichůdné věci: musí být 100% nepromokavá a zároveň co nejlépe prodyšná. Můžete se setkat i se zkratkou nepropro odvozené od spojení nepromokavé - prodyšné (větruodolné samozřejmě také). Kdybychom ve vrstveném systému umístili jako svrchní ochrannou vrstvu bundu neprodyšnou, zcela bychom tím znehodnotili vrstvy spodní.
Nejčastěji je takových vlastností dosaženo použitím membrány nebo zátěru.
Nepromokavý a prodyšný zátěr
Zátěr si můžete představit přesně tak, jak zní jeho název. Svrchní materiál výrobku je z vnitřní strany pokryt tenkým filmem s různým složením, nejčastěji se jedná o polyurethan. Ten je na materiál nanášen formou natření a "zažehlení".
Zátěr je poměrně levný způsob dosažení nepromokavosti, ale má celou řadu nevýhod:
- Nízké parametry nepromokavosti
- Ne příliš dobrá prodyšnost
- Výrazně omezená životnost
Jak jsme naznačili, zátěr je levnou variantou nepromokavého řešení, ale z naší zkušenosti je naprosto nedostatečný, respektive je dostatečný na zcela nenáročné aktivity nebo na maximálně záložní lehoučké bundy, u který očekáváte chvilkové použití a nemáte nároky na prodyšnost. V naší nabídce najdete takových produktů naprosté minimum.
Nepromokavá a prodyšná membrána, membránové materiály
Membrána je technologicky mnohem sofistikovanější než zátěr. Můžeme si ji představit jako neskutečně tenoučký “igelit”, který zvenku nepropouští vodu v kapalném skupenství a naopak z vnitřku propouští vodu v plynném skupenství. Toho je dosaženo dvěma různými technologiemi.
Mikroporézní membrána: membrána má spoustu miniaturních dírek, které jsou natolik malé, že jimi neprojde kapka vody, ale natolik velké, že jimi projde vodní pára (tedy pot). Největším výrobcem je firma W. L. Gore a její membrána Gore-Tex.
Gore-Tex (ePTFE - polytetraflourethylen - expandovaný teflon). V naší nabídce jej používá Tilak,Black Yak,Black Diamond a Mountain Equipment.
eVent (velmi podobná konstrukce jako Gore-Tex, jen pro ochranu proti mastnotám nepoužívá tenký film z PU)
Omni-Tech a Omni-Dry
Neporézní membrána: membrána je složena z polyurethanu nebo kombinace polyethylenu a polyesteru. Z vnější strany je silně hydrofobní, z vnitřní naopak hydrofilní. Z vnějšku udrží určitý vodní sloupec, z vnitřku je schopná transportovat vodní páru a do určité míry i zkondenzovanou vodu. Nejčastějším výrobce jsou japonské technologické firmy Toray a Toyota Tsusho.
BlocVent: v naší nabídce používáHigh Point
Gelanots: v naší nabídce používáDirect Alpine
Zpracování membrány
Membrány se zpracovávají technologií laminace
Dvouvrstvá: svrchní materiál a membrána jsou laminovány v jeden celek, kryje je volně vložená podšívka.
Dvou a půl vrstvá: svrchní materiál a membrána jsou laminovány v jeden celek, kryje je 3D potisk na vnitřní straně.
Třívrstvá: svrchní materiál, membrána a podšívka jsou laminovány v jeden celek.
Parametry membrány
Nepromokavost:
Membrána má zpravidla lepší nepromokavost, než zátěr, navíc u membrány je nepromokavost exaktně měřitelná, u zátěrů je to problém kvůli nerovnoměrnému nanášení. Za nepromokavé můžeme prohlásit cokoliv, co udrží tlak 2 metry vodního sloupce (toť evropská norma), ale v praxi je použitelná nepromokavost na oblečení cca od 15 m vodního sloupce výš. 20 m je dobrý standard.
Prodyšnost:
Membrány jsou opět lepší. Prodyšnost se měří buď testem MVTR (míra prodyšnosti) nebo Ret (odpor kladený průchodu vodních par). Ret má lepší vypovídací hodnotu.
- MVTR = moisture vapour transmission rate = udává, kolik gramů vodních par dokáže tkanina (membrána) propustit za jednotku času. Nejčastěji se používá gram/m2/24h.
- Ret = je míra odporu, který klade materiál (membrána) průchodu vodních par (Hohenstein test). Čím nižší číslo, tím lepší. Měří se v bizarní jednotce m2.Pa.W-1. Má ale lepší vypovídací hodnotu.
- Ret < 10 uspokojivé
- Ret < 6 velmi dobré
- Ret < 5 vynikající (Gore-Tex Pro, BlocVent, Dermizax)
- Ret < 3 špičkové (Gore-Tex Active, Polartec NeoShell)
Nezapomeňte, že i sebelepší materiál má svá omezení a nedokáže obejít fyzikální zákony. Pokud půjdete s batohem do kopce, v dešti a vysoké vzdušné vlhkosti, v bundě se budete potit, i kdyby byla sebeprodyšnější.
Životnost
Membrány opět vítězí. Při správném praní a péči vydrží membránová bunda pět, osm nebo i deset let. “Nejživotnější” je pravděpodobně Gore-Tex. Jeho základem je teflon, lze jej tedy zpracovávat za vysokých teplot a kvalita laminace, podlepení švů a podobně je velmi vysoká.
Jak vybírat nepromokavou bundu?
Tím nejdůležitějším parametrem u výběru je zamýšlené použití, tedy aktivity a prostředí, ve kterém se chce člověk pohybovat. Jinou bundu bude volit člověk do města a na procházky a jinou do Alp nebo na lezení. A pak samozřejmě střih - bundu dobře vyzkoušejte, aby Vás neomezovala v pohybu, měla dostatečně dlouhé rukávy a podobně. Nezapomínejte na větrání pomocí zipů pod pažemi. Usnadnit výběr a usměrnit Vás pomůžou následující otázky:
Kam se chystáte vyrazit? Kde budete bundu používat?
- dlouhý trek, těžký batoh ... dvouvrstvé a třívrstvé modely jednodušších střihů
- lezení v zimě, lyže, skialpy ...třívrstvé technické bundy
- kolo, běžky, lehká turistika ...dvouapůlvrstvé jednoduché záložní bundy
Používáte softshell?
- ne = vybírejte jak chcete
- ano = ideálně volím dobře sbalitelnou a spíš lehčí bundu, která nezabere moc místa v batohu
Budete bundu používat i na lezení či na ferraty?
- vyzkoušejte, zda je kapuce Vámi vybrané bundy dostatečně veliká na použití s přilbou
- vybírejte bundu s kapsami, které nebudou vadit nošení úvazku
A co nepromokavé kalhoty?
Kalhoty jsou neméně důležité, neboť voda, která steče z bundy dolů, teče zpravidla na kalhoty, a když nejsou nepromokavé, tak i do bot. V podstatě platí to samé, co jsme zmínili výše. Membránové vydrží víc a mají lepší parametry. U nepromokavých kalhot tak musíte dát pozor na následující drobnosti:
- Převlekové kalhoty: chcete jen lehké záložní kalhoty, které převléknete přes kraťasy a boty, když začne z ničehonic pršet? Pak volte volnější střih a určitě postranní zipy, díky kterým je převléknete i přes boty.
Plnohodnotné kalhoty: dejte pozor na střih, aby Vás kalhoty neomezovaly v pohybu.
Horolezecké kalhoty: ty budou mít nejčastěji zipy po stranách v plné délce (celopropínací), aby bylo možné je oblíknout i s mačkami nebo s lyžemi na nohou. Budou mít zesílené kotníky, kolena či sed.
Pátá vrstva: Jak vybrat péřovou nebo syntetickou zateplovací bundu?
Poslední (a rozhodně důležitá) vrstva, kterou uživatel v horách využije, je vrstva izolační. Tím ale nemyslíme teplou fleecku nebo powerstretchovou mikinu. Když se v horách po výkonu zastavíte, ať už čekáte na ostatní, nebo visíte na štandu, potřebujete něco, co Vás udrží v teple, i když se nehýbete. Takzvaný drtič mrazu.
Formy zateplovacích bund:
Ukrutný drtič mrazu: toho si vezmete do Himalájí a na Antarktidu. V bundě se nedá moc obratně pohybovat, ale je to ta nej izolace, která existuje. Zcela výhradně plněna peřím.
Klasická bunda: ať už hodně nebo míň nacpaná, prostě bunda vhodná na zimní použití. Nejčastěji ji budete nosit buď samostatně, nebo ji převléknete přes nepromokavou bundu jako poslední vrstvu.
Lehká zateplovací bunda: s kapucí, bez kapuce, to je jedno. Jde o lehoučkou bundu, kterou můžete vzít přes i pod bundu. Nejčastěji bude z velmi lehkého svrchního materiálu.
Péřový / syntetický svetr: lehoulinká zateplovací záležitost, kterou oblékáte pod vnější vrstvy. Samozřejmě není problém ji oblíknout i samostatně, ale přes nepromokavou bundu ji už neobléknete, naopak pod ní předvede nejlepší službu.
Zapomeňte na to, že by nějaká bunda “hřála”. Taková bunda neexistuje (pokud v sobě nemá baterky). Bunda bude pouze izolovat a bude udržovat Vaše tělesné teplo, které dokážete vyprodukovat. A aby ho udržela, musí v sobě mít nějaký materiál, který izoluje, tedy materiál který dokáže pojmout jistou vrstvu vzduchu, zamezit jeho cirkulaci a kontaktu s vnějším prostředím.
Peří
Peří je přírodní materiál, který moc dobře znáte. Zatím nepřekonaný jinými materiály, nabízí nejlepší poměr hmotnosti, sbalitelnosti a tepelné izolace. V praxi se setkáte se dvěma druhy peří, které se v outdoorovém oblečení používají:
- Husí peří (goose down): to nej peří které lze použít, oprostíme-li se od varianty kajčího peří.
- Kachní peří (duck down): méně výkonné než husí, ale pořád peří. Má trošku horší vlastnosti a životnost, ale musíme zdůraznit: je to pořád mnohem výhřevnější a sbalitelnější varianta, než syntetika nebo vlna.
Co musíme o peří v bundách vědět?
- Plnivost: objem, jaký je peří schopné zaujmout pod konkrétním tlakem. Udává se v jednotce cuin (cubic inch / krychlový palec). 500 cuin je průměrné, 650 cuin je velmi dobré, 800 cuin je špička.
- Poměr prachového peří a větších pírek. Udává se procentuálním poměrem (např. 90/10). Čím více prachového peří, tím lehčí, sbalitelnější a výhřevnější bunda. Větší pírka jsou zase důležitá pro životnost produktu. Výrobek plněný směsí 90/10 s plnivostí 650 cuin Vám doopravdy vydrží déle, než bunda se směsí 95/5 s plnivostí 800 cuin!
Hmotnost: není od věci vědět, kolik peří v bundě je. Aby pro vás taková informace měla nějaký význam, můžeme uvést několik příkladů:
- Hmotnost peří do cca 100 g. Půjde o velmi lehkou a dobře sbalitelnou bundu, která se s největší pravděpodobností vejde i pod nepromokavou bundu.
- Hmotnost peří mezi 100 a 200 g. Stále lehká bunda, kterou obléknete pod i přes nepromokavou bundu.
- Hmotnost peří nad 300 g. Opravdové drtiče mrazu, které mají často jako svrchní materiál nějakou membránovou tkaninu. Zateplení do extrémních podmínek.
V čem může být peří zabaleno?
Peří škodí vlhkost. Pokud peří zmokne, provlhne, dramaticky se snižuje jeho schopnost izolovat. Proč se tedy používá? Je to jednoduché. Nic sbalitelnějšího a adekvátně výhřevného neexistuje. A navíc, potřebujeme-li něco opravdu teplého, nebývá už voda v kapalném skupenství a problém s navlháním skoro mizí.
Membránový materiál: membrána prostě velmi dobře odolává větru dešti, takové bundy budou o kus teplejší a v mokru odolnější. Na druhou stranu budou hůře vysychat a dýchat. Nemívají podlepené švy, až na některé speciály.
Nemembránový materiál: lehčí, sbalitelnější, prodyšnější, zpravidla vybaven DWR úpravou. Samozřejmě, v dešti dříve navlhne.
Syntetika
Myšlenka je stejná, a to udržet v materiálu co nejvíce vzduchu, tím pádem i tepla. Výhodou syntetických materiálů, na rozdíl od peří, je jejich zvýšená schopnost izolovat i po provlhnutí. Jsou na údržbu méně náročné, v podstatě je klidně můžete večer hodit pod podlážku stanu a jede se dál (nadsázka :) ) ... Doba schnutí je zde výrazně nižší a je potřeba si uvědomit, že pokud Vám péřová bunda navlhne (zmokne), jen těžko ji během akce usušíte. Spíš vůbec. Syntetika je většinou suchá relativně rychle.
Proto se syntetické zateplovačky hodí hlavně na akce, kde tušíte, že můžete promoknout, nebo že budete v zápřahu několik dní v kuse bez možnosti se usušit (zimní vícedenní lezení a podobně).
Jaké materiály se momentálně používají?
Primaloft: dlouhodobá stálice. Syntetické vlákno, které má dobrý poměr sbalitelnosti a schopnosti izolace. Je téměř nenasákavé, ale pokud provlhne, neizoluje už tak skvěle.
Climashield: přímý konkurent Primaloftu, který má o trochu lepší životnost, je měkčí, příjemnější. Původně byl vyvinutý pro potřeby americké armády.
Vlna
Poslední dobou přichází do módy jako alternativa k syntetickým zateplovacím materiálům vlna, respektive merino vlny či tyrolská vlna v různých podobách. Nejčastěji ale vypadá jako klasická syntetická zateplovačka, která ale nabízí jednoduše něco málo navíc.
- Jde o přírodní materiál. To se počítá.
- Vlna nabízí stejné vlastnosti jako syntetická. Izoluje i vlhká. Má ale o trochu lepší životnost a lépe se chová ve výrazně nižších teplotách.
- Je oproti syntetice o trochu hůř sbalitelná, ale rozdíl je minimální.
Jak moc je bunda teplá samozřejmě závisí na použité gramáži izolační náplně. Nejčastěji se používá univerzální gramáž okolo 100 g na metr čtvereční. To je varianta, kterou obléknete jak přes tak pod nepromokavou bundu.
Co říci závěrem?
Věříme, že se nám podařilo lépe vysvětlit principy vrstveného oblékání a také způsoby, jak jednotlivé vrstvy vybírat a kombinovat. Pokud byste měli nějaké další otázky, neváhejte prozkoumat další články v naší poradně. A nebo nám zavolejte, napište, rádi Vám poradíme!
