CZK
„Tati, nehodil bys mě prosím na autobus...?“
„Dobrá a kam jedeš?“
„No...já vlastně nevím přesně, ale budeme spát někde ve stanu v Jizerkách.“
„Aha a víš alespoň, s kým?“
„Ehh...“
„Ty vážně nejseš normální...“
Rychle koupit něco mrazuodolného k snědku, snad se se mnou Barča podělí o Travellunch! A tak jsem vyrazila na zimní testovaní stanů Hilleberg s partou dalších „nenormálních“ nadšenců pro pobyt v přírodě!
Už při „naloďování“ do Žlutého jsme zjistili, ze nákladový prostor s takovým nadšením pro zimní kratochvíle nejspíš nepočítá a úspěšně jsme zabrali celou jednu zavazadlovou kóji. Cestou tam ještě někteří narychlo skupovali palubní zásoby sušeného masa a u nápojových automatů na nádraží to vypadalo jako u porouchaného výherního automatu. Moravská sekce se dožadovala „Koló“ a „Fantó“.
Cestou vlakem začalo notně sněžit a my se, zatím ještě v teple, začali těšit jako malí na to sypké nedostatkové zboží! Sklouznout se po silnici, odbočit do kopce, rychle si vzpomenout, kam jen jsem si to tak chytře připravila čelovku... tak to snad zvládnu bez ní, sníh přeci odráží světlo.
Chůze do kopce s plně naloženým batohem mi hned připomněla, že slovo kondice je charakteristice mého fyzického stavu blízké asi jako velbloudovi použití sněžnic... Naštěstí naše první noční tábořiště nebylo daleko a tak mi cesta při zaposlouchání se do Martinových historek vcelku rychle uběhla.
K radostnému zjištění našich zad jsme záhy objevili přístřešek pro turisty, odložili batohy a sledovali systém stavění tunelů od Hillebergu, konkrétně modelu Hilleberg Keron. Průvodci Mára s Kamilem byli důkladní a všichni stavbu stanu bezpečně zvládli i v rukavicích a za stálého sněžení. Než jsme stihli vytáhnout testovací Vikingy, kluci vykouzlili oheň a Kristýna z útrob batohu vytáhla neskutečný gastronomický zážitek v podobě tajemných sýrů. Nezúčastněný posluchač by nejspíš prohlásil, že tlupa divočáků právě objevila nekonečné naleziště lanýžů a bukvic...
Ráno mě probudil čilý ruch a vůně Ethiopie - výborné kávy, s donáškou až ke karimatce. Jeden by neřekl, jak taková drobnost dokáže ulehčit přemlouvání opustit vyhřáté péřové doupě!
Zabalit Hillebergy, nahodit na záda batoh a hurá směr „Koza“. Na naučné stezce se můžete proměnit v medvěda, zatočit si kolem štěstí (třeba z toho bude sleva na sekačku!) a při pocitu osamělosti odpovědět na inzerát z ptačí seznamky. Putování skrz nádhernou zimní přírodu uteklo jako Malý Štolpich a nezbývalo, než postavit co nejrychleji stan! Pak se zahřát a dát si mrkvánek... (recept na konci článku!)
Sezení v kruhu uvnitř skupinového Altaje, rituální nádech a pohled ven na dokonalou hvězdnou oblohu, vyvolává v člověku ten pravý pocit souznění s přírodou. Ale kamarádi mě velmi často proklínají slovy „No jo, je to krásný, tak už toho nech ty romantiku!“.
I když abych zachovala reálno příběhu, tak... ...tak vám vlastně ani raději nebudu popisovat, co všechno jsme v kruhu při uzobáváni zásob (hlavně sýru a Márovy quinoy) probírali ;) What happens in Altai, stays in Altai!
Rozehřátá atmosféra mě rychle opustila při pokusu o usnutí. Nejdříve jsem si myslela, že bude možná lepší kvůli chladu od země spát v sedě, ale Barča s Honzou mě vecpali mezi sebe a představa spánku jako v dobách baroka byla naštěstí ta tam...
Poslední den byl rozhodně za odměnu! Slunce, sníh, modro-bílo-liduprázdno, kam jen oko dohlédne a trasa kolem lezeckých lákadel drsné jizerskohorské žuly a to vše... z kopce!
Ne, nejsem Horst Fuchs a jet můžete zase až příště. Teď hurá ven! :)
Na mrkvánky si připravte:
140g nastrouhané mrkve, 140g rostlinného tuku (nebo másla - v případě neveganské verze), 210g polohrubé mouky (jestli zvolíte celozrnnou či nikoli necháme na vás), 1/2 prášku do pečiva, povidla, mák
Na vál si nasypte mouku, nakrájejte tuk, přidejte mrkev a prášek do pečiva a vypracujte vláčné těsto, které dejte na 30minut odpočinout do ledničky. Povidla promíchejte s troškou máku.
Z těsta vyválejte zhruba 5mm silnou placku a vykrajujte z ní kolečka (např. za pomocí hrnku na čaj). Doprostřed každého kolečka dejte lžičku povidlovo-makové směsi a kolečko přiklopte. Spoje pořádně zmáčkněte (např. vidličkou). Poté stačí jen upéct. Při teplotě 180°C zhruba 20 minut.
