Mnoho lidí si myslí mnoho věcí. Pár těch myšlenek bude jistě geniálních. Pár jich bude geniálních o poznání méně, ale pořád ještě stojí za je slyšet. A zbytek? Zbytek jsou naprostý hovadiny. Jenomže právě tyhle hovadiny se šíří mezi lidmi nejsnáze. Jsou jednoduché, je snadné je pochopit. Že Vás teď žádná hovadina nenapadla? Ale no tak! Máte televizi? Pusťte si ji. Hned první blok reklam bude natolik idiotský, že Vás jistě zarazí.
„To fakt někdo myslel vážně?" Řeknete si.
Čím větší ta hovadina pak je, tím menší množství lidí je ochotno takovou věc říct, protože vyslovená hovadina, ať už je je hovadinou očividnou či nikoliv, zní vyslovená o mnoho perverzněji. Chcete důkaz? Máte rádio? Pusťte si jej. Hned první blok reklam bude ještě blbější, než ten v televizi. Tedy, on nebude jistě blbější, ale bude blběji působit. Protože rádio neposkytuje obraz, soustředíte se na mluvené slovo mnohem více, než v televizi. A že nemáte televizi, ani rádio? Tak čtěte tenhle blog dál.
Jaká je reklama?
Protože tu taky žádná geniální myšlenka nebude. Jedna myšlenka tu ale být musí. Reklama, ať už je jakákoliv a na cokoliv, snaží se v člověku probudit touhu vlastnit něco, nějaký produkt. „Kup si naše brejle a uvidíš líp!”. „Pojisti se u nás a až umřeš, dobře se Ti povede!”. „Kup si naše vybavení a vyraz vstříc dobrodružství! Nic se Ti nestane!”.
Tak přesně tuhle poslední hovadinu od Hanibalu nikdy neuslyšíte. Proč? Protože ať si již koupíte cokoliv a od kohokoliv, a ať už vyrazíte kamkoliv, vždy jste to jen Vy, chatrná seskupenina svalů, kostí, tuku, kterému se říká mozek. Buď použijete mozek správně a budete mít štěstí. Prožijete něco krásného. Anebo? Anebo to prostě dopadne jinak. Buď se špatně rozhodnete. Anebo budete mít jen smůlu. Kdo ví. Tak jako tak je ale správné vybavení pro dobrodružství důležité, a ještě důležitější je jej znát. Můžete mít sebelepší bundu, lano anebo boty, ale dokud Vy a Vaše vybavení nejste sehraný tým, nedopadne to moc dobře, ať už podniknete cokoliv.
Umění vybrat
„Jasně, ještě vyzvednu/koupím/vyberu to a ono, a vyrážím!”, řekl jsem do telefonu nesčetněkrát svým kumpánům. Na poslední chvíli vybrané a neprošlápnuté boty, příliš těžký anebo zbytečně krátký cepín. Příliš těsné lezečky anebo bunda, ve které mi byla zima. Každý z těchto trapasů umí pokazit výlet, vysněné dobrodružství. A když se spojí trapasy třeba dva, anebo hned tři? Co bude potom? Ať už lezete, chodíte po horách, sjíždíte řeky, skáčete bejz anebo jako já, prostě chodíte ven a fotíte, Vy všichni už to určitě víte. Vy určitě již znáte svoje vybavení.
Dobrodružství české
Protože mám doma malé děti, rozhodl jsem se v minulém roce prožívat má dobrodružství zejména tady doma, v Čechách. Ať už jsem kdekoliv, od nás to domů nikdy není moc daleko a můžu se brzy vrátit zpět. Platí mi tu odzkoušené zdravotní pojištění, domluvím se s lékaři a takřka všude najdu signál. Pro zahraniční pojištění tu je pak Alpenverein, nebo jiná komerční cestovní, nebo úrazová pojištění. Má dobrodružství tak mohou dostat nový rozměr. Ne ve smyslu riskování, ale v pocitu svobody. Nikoliv nesmrtelnosti.
Inspirace do roku 2018
Budiž Vám tyto fotky uplynulého roku malou inspirací do roku nového. Inspirací vyrazit ven a vyzkoušet svoje vybavení. Dejte mu na frak. Zažijte něco! A zažijte to spolu!
Protože až vyrazíte do světa, Vy a Vaše vybavení budete tým. A dokážete víc.
27. ledna 2017, Sněžka
Kdo kdy nesnil o tom proletět se horkovzdušným balonem? A přeletět přitom přesně naší nejvyšší horu, Sněžku, to už je pořádný kousek! Ale jakou si vzít péřovku? Je nahoře zima, anebo teplo? A co rukavice? V koši je kupodivu docela teplo od hořáku a přesto, že je kolem Vás dobře -10°C, vystačíte s malou péřovkou. Co se však ukázalo jako zásadní, byly rukavice. Ty rukavice, v kterých dokážu držet foťák a plně se věnovat focení. Ty, v kterých jsem fotil v dešti na svazích Kilimandžára, a zároveň ty, které oblékám na večerní běhání a workout v Pardubicích, protože se v nich skvěle shybuje.
23. ledna 2017, Chrudimka
Ne, uvěřit tomu, že je v Čechách zmrzlo, to jsem nemohl. Kdo tady pamatuje opravdovou zimu? Kamarád Džordž (vpravo) i já jsme byli doslova nadržení na to si něco sjet. A tak jsme vyrazili na moji milovanou Chrudimku. „Hele vole, kde jako máme vodu?”, zeptal se Džordž. A tak jsme celou cestu táhli lodě za sebou.
HighPoint Protector 3.0 mačky Grivel
14. února 2017, Orlice
Uplynuly asi tři týdny, ledy lehce polevily a já toužil po tom vyrazit znovu. Džordž nemohl a tak do jeho lodi nasedl Karlos. Vyrazili jsme na Orlici. Bylo to nádherné! Protože Karlos ani já nejsme velcí vodáci a nevlastníme vodácké neopreny, vyřešili jsme situaci merinem, které hřeje i za mokra. Když po několika hodinách plavby povolil i Goretex, resp. když mi po několikáté nateklo přímo do lodi, merino mě udrželo v teple a já si celý den neuvěřitelně užil. A proč že mi nateklo do lodi? Protože Orlice byla v mnoha místech zcela zamrzlá a mi tak museli opakovaně, možná třicetkrát, z lodi vystoupit na led, táhnout ji za sebou, a pak opět plout. A ta žlutá taštička přede mnou? Tu Hanibal neprodává, ale je to vodotěsná fotobrašna. Po tomhle testu jsem se ji vskutku naprosto nebál vzít ji s sebou do Ekvádoru, kde uchránila mojí fotografickou techniku ve stoprocentní vlhkosti amazonského pralesa. Když nepovolí na Orlici, jak by mohla tam, že?
boty Asolo Elbrus Devold merino svetr HighPoint Proctector 3.0 HighPoint gatě termoska Thermos
15. dubna 2017, Moravský kras
Nikdy by mě nenapadlo, že můj první bouldering s bouldermatkou bude v jeskyni. Hned první pád, první získaná důvěra. Přesto jsem asi tak trochu moc opatrnej, a dodnes boulderuju převážně v helmě. Vím, je to divný. Ale ty díry v plastu na mojí hlavě svědčí o mnohém a mnohdy lezu sám. Pozn. vstup do jeskyně i vlastní lezení bylo povoleno a dozorováno odpovědnou osobou CHKO Moravský kras.
helma Black Diamond Vector Womens – ano, mám dámskou Direct Alpine gatě Ocún Dominator lezečky La Sportiva
27. května 2017, Českoněmecké sudetské pohraničí
Jsem nemocný. V posledních měsících totiž trpím totální závislostí. Závislostí na gravitaci a věčného boje s ní. Je mi jedno, jestli lezu po kameni, kampusu anebo stěně. Cokoliv s lištou umožňující mi udržet se, mi je výzvou. Lezečky na snímku vlastním sotva pár týdnů. Jak se mi hodilo je mít správně prolezené o dalších pár týdnu později, v Dolomitech!
La Sportiva lezečky Direct Alpine kalhoty
9. září 2017, Flatanger, Norsko
Tohoto pána si se mnou jistě nespletete. Zatímco já lezu ubohé 6c, Adam poslal první 9c na světě jen pár dní před tímhle okamžikem, kdy leze Exchange 9b+ jen o pár metrů vedle. Cesta za Adamem nebyla o mém lezení, ale létání. Létání dronem. Tím nejtěžším průletem dronu v mém životě, z mnoho desítek metrů hluboké jeskyně Hanshelleren nad mořské fjordy, kde neustále vládne silný vítr. A výsledek? Ten uvidíte již brzy, stačí sledovat Adamovy sociální sítě. Film o jeho fenomenálním úspěchu je již takřka hotov a je na co se těšit!
15. září 2017, České Švýcarsko
Letmý okamžik který trvá sotva minutu. Poslední paprsky slunce dotýkající se něžně usínajícího horizontu. Když to nestihnu vyfotit tady, u nás, v Českém Švýcarsku, stihnu to v Alpách, na laně, s jednou rukou?
21. říjen 2017, České Švýcarsko
Na tuhle skalní vyhlídku vystoupám s účastníky fotografických workshopů několikrát ročně. A ani jednou se nestalo, že bych nahoře neměl chuť se na chvíli zastavit a rozjímat. U nás je prostě krásně!
HighPoint Protector 3.0 High Point kalhoty Salewa botky
16. dubna a 8. prosince 2017, Amatérská jeskyně
Amatérská jeskyně je naším největším jeskynním systémem. Přesto byla objevena vlastně až v roce 1969 za vynaložení až nelidského úsilí amatérských jeskyňářů, po nichž dodnes nese svoje jméno. A proč jsou u fotky dvě data? To první, to je moment, kdy mi bylo dovoleno sem poprvé vstoupit, po mnoha letech tajné touhy. A to druhé? To jsem se sem musel vrátit a sjet alespoň kousek Punkvy (na snímku) tekoucí do Macochy na kajaku!